|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Vztah mezi počtem druhů, teplotou, a úživností prostředí pro původní a nepůvodní druhy rostlin
Szostoková, Kateřina ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Hejda, Martin (oponent)
Latitudinální gradient diverzity je obvykle vysvětlován třemi hlavními hypotézami: Hypotézou limitace zdroji, Hypotézou rychlejší speciace a Hypotézou nikového konzervatismu. Ve své práci jsem testovala základní předpoklady těchto hypotéz na počtu původních a nepůvodních druhů cévnatých rostlin získaných z nové databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Distribuce nepůvodních druhů mezi kontinenty se jeví nerovnoměrně (můžeme je rozdělit do dvou skupin - Austrálie spolu s Evropou, Severní Amerikou a Jižní Amerika s Afrikou a Asií). Testovala jsem tedy vliv srážek, primární produktivity prostředí, teploty a historických proměnných (rozdíl srážek a teplot mezi poslední dobou ledovou a současností) jak v globálním, tak kontinentálním měřítku. Počet původních druhů roste s primární produktivitou, srážkami a teplotou a klesá se změnou teplot, což je v souladu se všemi zmíněnými hypotézami. Četnost nepůvodních druhů v globálním měřítku roste s množstvím srážek, a rozdílem teplot a klesá s teplotou a rozdílem srážek. V rámci jednotlivých kontinentů se však vztah mezi počtem nepůvodních druhů a vysvětlujícími proměnnými liší. Na rozdíl od jiných studií počet nepůvodních druhů nijak nekoreloval s počtem druhů původních. Zároveň se zdá, že výskyt nepůvodních druhů je ovlivněn jinými faktory než...
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Využití autochtonních dřevin čeledě "Betulaceae", "Fagaceae" v zahradní a krajiné tvorbě
Laurinová, Michaela ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Téma bakalářské práce pojednává o využití domácích dřevin v krajině. Zaměřuje se především na vybrané rody, druhy z čeledě Betulaceae a Fagaceae. V úvodní části jsou vysvětleny vztahy člověka s přírodním prostředím, které ovlivnily obraz dnešní krajiny a daly základ pravidlům v krajinném plánování, nebo podmínily vznik právních úprav pro ochranu přírody a krajiny. Od této problematiky se odvíjí problematika šíření autochtonních nebo alochtonních dřevin, jejich vlastnosti, klady a zápory pro výsadbu na cílená stanoviště. V další části je shrnuto téma původu autochtonních dřevin a směry jejich přirozeného šíření z různých částí evropského kontinentu, které byly ovlivněny pestrými geologickými, klimatickými, půdními a hydrologickými podmínkami panujícími na území České republiky. Volba vhodného druhu dřeviny v krajinné tvorbě je ovlivněna klimatickými, půdními podmínkami, i estetickými a krajinotvornými zákonitostmi. Práce se zabývá stručnou charakteristikou čeledí Betulaceae a Fagaceae, a následně šířením rodů na území Evropy. Hlavní část práce popisuje jednotlivé druhy výše uvedených čeledí vyskytujících se na území České republiky. V práci jsou vedle latinských názvů napsány rovněž názvy české, anglické a německé. Dále jsou uvedeny habitatové znaky jednotlivých druhů, jako je například výška, tvar koruny a dále znaky popisné jako je charakteristika listu, pupenů, květů, plodů a kořenového systému. V následující kapitole jsou uvedeny základní, ale významné kultivary, stanovištní podmínky a možnostmi jejich krajinářského a zahradního použití. Důležitou součástí práce je tabulka ukazující působení dřeviny na stanovišti během fenologických fází s chronologickým uspořádáním. Symbolika dřeviny je pouze doplňující informací. Na závěr každé kapitoly je přiložena fotodokumentace popisované dřeviny.
|
host ::
RSS.